Únik tepla z domu: Kde hrozí a jak mu zabránit?

Zejména starší okna nebývají dobře utěsněna a mezi rámem a křídlem proniká vzduch. Stejně tak často táhne vchodovými dveřmi. Řešením je použití těsnění. Tato varianta nebývá finančně náročná, metr těsnícího materiálu pořídíme do padesáti korun.

Úniky tepla dokáže snížit i přidání dodatečné vrstvy na okno. Může se jednat o žaluzie, rolety nebo okenice.

Pokud nehodláme vyměňovat celá okna, je možné uvažovat pouze o výměně původních vnějších skel za izolační dvojskla. Cena vychází kolem dvou tisíc korun za metr čtvereční.

 

 

 

 

Druhým největším „požíračem“ tepla jsou obvodové stěny. Starší domy bývaly stavěny z plných cihel o tloušťce 45 cm bez použití další tepelné izolace. Zaizolujeme-li tyto stěny dvacet centimetrů silným polystyrenem, sníží se původní hodnota prostupu tepla až o 85 procent. Výhodou pěnového polystyrenu je snadná manipulace a přijatelná cena. Další alternativou jsou minerální vaty. Mezi její přednosti patří zejména nehořlavost a lepší prostupnost pro vodní páry.

Cenové náklady na metr čtvereční izolace obvodových stěn nás přijde asi na jeden tisíc korun.

 

 

Izolační vrstva stropu bývá u starších domů nedostatečná. Tvoří ji často pouze vzduchová výplň a vrstva škváry nebo betonu tvořícího podlahu půdy. Přijatelným řešením může být zafoukání dutin izolantem, například granulovanou minerální vatou. Chceme-li spojit příjemné s užitečným, je možné místo podlahy půdy zateplovat přímo střechu a nově zateplený prostor použít jako další obytný prostor.

 

 

 

Přestože se to na první pohled nezdá, tepelné ztráty způsobené podlahou nejsou až tak veliké, neboť teplota ze země není tak nízká jako zvenčí. Je-li dům podsklepený, jako vhodnou variantou zateplení se jeví lepení izolačních desek na strop sklepu. U nepodsklepených objektů nezbývá jiná možnost než zateplení stávající podlahy.